Negativní programování

Často se v běžném životě stává, že tak ve vzteku na někoho vyjedeme: „Nechci tě ani vidět, nechci tě slyšet, nemůžu ho ani cítit, nechci ho ani vidět, vzteky nevidím“… a celá řada dalších, pozorný čtenář si jistě domyslí spoustu vlastních postulátů… Někdo už to takhle používá jen tak ze zvyku, z uraženosti. Tyhle větičky nemusíme na dotyčnou osobu, zvíře nebo koho nebo čeho se to týká vyřvat nahlas, stačí, když máme takovouhle intenzivní myšlenku v sobě i když nevyřčenou. No a co se stane? …už nám to začíná krásně působit. To je pak po čase divení… a tak dále a tak dále.

Aniž bychom si to uvědomovaly, samy sebe tímto zdánlivě nevinným způsobem připravujeme o náš zrak, sluch, čich atd. Pomalu postupně na tyhle naše příkazy začne reagovat náš mozek a další orgány a v podstatě je nám za nějaký čas naše přání splněno. Jo, ano nedivte se, je to naše přání, přece jsme si přáli.“Nechci ho ani vidět…!“ Je nám splněno, nechceš, no tedy neuvidíš, taková by asi byla odpověď. Náš zrak, sluch nebo jiný orgán, začíná pomalu postupně slábnout, není to hned, trvá to, záleží to na četnosti, emočním náboji atd. …Trvá to dlouho, protože jsme bytosti v tomto nevědomé a nezralé a stále se učíme, tak abychom měli dostatek času k pochopení a měli možnost si toto uvědomit a přestat s tím.

No, a když stále pokračujeme, tak se jednoho dne naše naprogramování projeví, zhorší se zrak, sluch nebo co jsme si objednali a my se divíme. Čtenář si jistě domyslí, co se děje dál…, ale tento problém nevznikl, nějakým mechanickým poškozením, nebo vadou orgánu. Problém jsme si neuváženě a mnohdy nevědomky způsobily samy. Původ byl v našem myšlení, vzpomínáte, jak to vzniklo?

Dobrá zpráva je, že tyto potíže způsobené tímto způsobem můžeme řešit a postupně se zase můžeme uzdravit. Ano nějakou dobu to potrvá, ale možné to je.