Zase jsem se začal usmívat na svět.

Příběh pana Hamříka

Od dětských let mě učaroval žár žhavého železa a odlétající jiskry okuje pod mocnými údery kladiva při práci mého otce v kovárně , kterého jsem občas navštěvoval. Už tehdy bylo asi osudem předurčeno , že toto tvořivé řemeslo nebude v budoucnu pro mně jen pracovní činností, ale hlavně záliba a poslání.

Po založení živnosti jsem s nadšením začal provozovat své vysněné řemeslo ve vlastní dílně. Již po několika letech jsem narazil na zákazníka, který mi ukázal tu špatnou stránku a aroganci při předávání odvedené práce.

Byla to zakázka na jeho rodinném domě. Jednalo se o okenní mříže. Tam jsem pocítil první velké finanční problémy při předávání zakázky. Jednal se mnou s arogancí a až vychytralým úsměvem, což bych do něho nikdy neřekl. Vždyť to byl do té doby zdvořilý pán v letech s příjemným vystupováním, který do té doby nešetřil chválou nad odvedenou prací. 

Po jeho delší odmlce a mému nekonečnému nahánění jeho osoby došlo k jakémusi vyrovnání až po mých ústupcích , které se týkaly ceny.

Jako druhý přišel problémový zákazník na kterého se nedalo zapomenout. Byl stejného ražení jako ten první akorát v mladším provedení. Těch zakázek pro něho bylo v průběhu let více a znovu jsem se setkal s touto arogantní a vychytralou povahou v okamžiku, kdy byla práce hotova a mělo dojít k finančnímu vyrovnání.

Po několik letech , to už jsem měl dva zaměstnance , mě opět navštívil zákazník, který měl o naši práci zájem. Já byl rád, vždyť byla zima, zakázek je a vždycky bylo v tuto roční dobu vždy málo.

Po zaměření a provedení nabídky se kterou majitel vily souhlasil jsme se pustili do práce . Jednalo se opět o zhotovení rozměrných kovaných mříží do ostění oken. V průběhu práce si majitel rozmyslel původní strohý návrh mříží a usmyslel si honosně propracovaný vzor ve stylu 1.republiky a přibyla ještě montáž.

Po odvedení práce se nám majitel odvděčil tím, že o vyšší sjednané ceně za vícepráce nechtěl ani slyšet . Uhradil mi jen cenu podle původního návrhu nabídky.

Z tohoto životního prožitku a zkušenosti jsem se dlouho nemohl dostat. I po tolika letech při vzpomínce na tohoto člověka mě popadal vztek nad jeho chováním a svou bezmocí, lehkomyslností a naivitou. Až do chvíle, kdy mi osud do cesty přivedl paní Irenu.

Zprvu jsem nechápal , co to regresní terapie je a pochyboval jsem jak se člověk může dostat do minulých životů, k čemu je to dobré a jak mohou nějaké myšlenkové vjemy něco vyřešit.

Na první návštěvu jsem šel , ale s myšlenkou pomoc a řešit problém mého syna, protože v tu dobu měl velké potíže se adaptovat v kolektivu školy.

Už při této první návštěvě jsme začali řešit nejen jeho , ale i mé problémy finančního a psychického rázu z mého zaměstnání nastřádané za dvacet let činnosti.

Při několika regresních terapiích, které jsem prošel ve zrychleném ději – nazvu to návraty do minulých životů u jedné až za hranice lidského poznání, jsem pochopil původní příčiny mých problémů. Pak následovalo vzájemné odpuštění každého člověka v dané regresi.

Po regresích jsem se cítil spokojeně, tak nějak lehčeji a vnitřně vyrovnaný.

Po těchto terapiích – období pracovních a existenčních problémů začalo poměrně rychle ustupovat přílivu zakázek, které přetrvávají i v zimních měsících.

U syna jsem s manželkou pocítil velký zlom v jeho chování k lepšímu přístupu ve škole a v kolektivu dětí. Konečně po dlouhé době mohu říci, že jsem v sobě našel radost a štěstí.

„Zase jsem se začal usmívat na svět“.

---

Lubomír Hamřík https://www.lubomirhamrik.kvalitne.cz/